Dnes je friday, 19. april

AKTUÁLNÍ ČÍSLO ZRCADLA

reklama

Krátké zprávy

BOSKOVICE: Aktuální opatření v nemocnici

31.8.2022 0:39

S ohledem na epidemiologickou situaci jsou návštěvy v Nemocnici Boskovice povoleny jen ve středu a neděli od 14.30 do 16.30 hodin, s tím, že návštěva je vybavena vlastním respirátorem. Návštěvy nejsou povoleny u covidových pacientů. (hrr)

BOSKOVICE: Boskovičtí turisté oslavili 120 let

31.8.2022 0:38

V neděli 21. srpna 2022 si dali v 15 hodin sraz před pamětní deskou Karla Absolona, zakladatele Klubu českých turistů v Boskovicích, současné členky a členové místního klubu. Úvodního slova se ujal Jaroslav Oldřich, předseda klubu, který vzpomněl ve své řeči na jeho vznik. Karel Absolon tehdy v pátek 21.srpna 1902 předběhl o den Járu Cimrmana a založil pobočku českých turistů v Boskovicích. Činnost přerušila 1. světová válka a také fakt, že předseda spolku se tehdy stal ředitelem Gymnázia a po něm se nikdo neujal funkce předsedy klubu. V roce 1922 obnovili turisté svoji činnost a s přestávkami, které si vynutily události minulého století, zde fungují do dnes. Po něm přivítal přítomné místostarosta Petr Malach a mj. popřál jim, ať se jim daří i do budoucna. Na závěr položila místopředsedkyně Zdena Boháčková kytičku pod pamětní desku Karla Absolona.

Poté vyrazili turisté ke Kontribuční sýpce, kde mají papírenskou a tiskařskou dílnu bratři Ouještí vyrábějící zde různé upomínkové předměty. Zde byli seznámeni s historií sýpky a mohli si prohlédnout vystavené výrobky. Po prohlídce zamířili do sokolovny, aby se zde občerstvili a probrali zážitky z uplynulé vycházky. Monika Šindelková

BLANSKO: Zloděje prozradily stopy bot

24.3.2022 5:53

Trasologie společně s vynikající osobní znalostí blanenských policistů sehrála klíčovou roli v případě sobotního vloupání do tamějšího tabáku. Podezřelý osmadvacetiletý muž se totiž krátce před půlnocí pokusil vykopnout skleněnou výplň zdejší prodejny. Posléze sice celá výloha povolila, ale naštěstí se uvnitř šikovně zapřela o lednici, kdy tak zloděj neměl sebemenší šanci proklouznout dovnitř a raději bleskově zmizel. Nešika ale na místě zanechal hromadu stop. Mezi nimi byly právě i otisky podešví bot neznámého pachatele. Když pak místní policisté nedaleko místa činu zahlédli jim známého recidivistu, pohotově se podívali i na jeho podrážky. To už jim bylo jasné, že se trefili do černého a výtečníka z místa převezli rovnou na služebnu. Tomu pak v případě uznání vinny za trestný čin krádež a poškození cizí věci hrozí několikaletý pobyt za mřížemi. (hrr)

všechny

POCHOD PO R43

reklama

Dnešní akce

všechny

Sledujte nás!



Alena Doskočilová: Pečení dortů si užívám

28.12.2012 15:37 | Původní vydání 18.12.2012 6:00 | Radim Hruška | Vyšlo v číslo 26 2012
Drnovice - Alena Doskočilová z Drnovic má „na kontě“ více než čtyři sta padesát výstavních dortů,  vystoupení v televizi a několik rozhovorů pro nejrůznější časopisy. Mohlo by se zdát, že představuji profesionální cukrářku, ale opak je pravdou. Paní Alena pracuje jako učitelka a pečení má „jen“ jako koníčka.
Alena Doskočilová: Pečení dortů si užívám
Při pohledu na vaše dorty se neubráním pocitu, že máte pečení takříkajíc v genech...
U nás v rodině se vždy pekly moučníky k různým příležitostem. Pekla moje maminka a dříve i moje babička, která se narodila 1886 a v mládí sloužila ve Vídni. Od ní pocházejí také některé recepty, které neustále opatruji jako rodinné stříbro. Nikdy se ale příliš nedbalo na estetickou úroveň. Muselo to v první řadě dobře chutnat, zdobení se dělalo jen jednoduché.
Za to, že jsem začala péci dorty, „může“ vlastně moje švagrová. Když se před asi sedmi lety vdávala neteř, tak přišla s tím, že by potřebovala dorty na svatbu. Před tím jsem pekla jen obyčejné dorty, neměla jsem zkušenost s poschoďovými. Potahované dorty jsem nejenže nepekla, ale ani nikdy neviděla.Uměla jsem jen růžičky, které se kdysi vyráběly z želé bonbónů a moučkového cukru. Zkoušela jsem proto na internetu najít nějakou inspiraci. Objevila jsem svatební dorty, které byly celé bílé, takže jsem pátrala dál a našla recept na hmotu na potahování, která se dala vyrobit doma. Dorty jsem nakonec udělala dva, na jeden dala živé orchideje, a na druhý marcipánové růže. Měly velký úspěch, a to mě nadchlo a začala jsem pracovat na dalších. Postupně jsem se propracovala až k profesionálním materiálům, různým technikám a motivům. Pečení mám jako koníčka a nerada bych, aby to přerostlo určité hranice. Jako profesi bych to určitě dělat nechtěla, cukrařina vypadá na pohled úžasně, ale je to hrozně těžká práce.
Zmínila jste hledání na internetu. Zapojila jste se i do nějaké „dortové“ komunity?
Komunity samozřejmě existují. Sdružují se v nich amatérští cukráři, ale já jsem v tomto směru spíš samotářka. Známé jsou například české internetové stránky www.dortomanie.cz nebo americké cakecentral.com. Právě na těch amerických se mně podařilo dosáhnout zajímavého úspěchu. Chodím na něj už asi čtyři roky a představuji tam některé svoje dorty. V loňském roce mně přišel e-mail, od majitelky stránek, který informoval o tom, že jsem byla členy tohoto webu zvolena nejpopulárnějším tvůrcem dortů za rok 2011. Dostala jsem speciální odznak, který mám umístěný na svých internetových stránkách. Kuriózní na tom bylo, že napsali, že si ho můžu vyvěsit ve své cukrárně a můžu ho dávat jako značku na své cukrářské zboží... Moje dorty jsou k vidění i v různých časopisech nebo v internetových diskuzích a samozřejmě na mých webových stránkách www.aldoska.estranky.cz.
Jaké pomůcky při pečení používáte?
Mám velké množství moderních pomůcek, ale i několik velmi starých. Lidi, kteří vědí, že ráda peču, už mi sami nosí různé věci, které najdou například na půdě. Mám zajímavé tvarované formy, ale v těch moc nepeču. Ale jestli budu mít někdy svoji vlastní dílnu, tak si je tam možná vystavím. Nejčastěji používám nové kulaté a čtvercové formy. Velkou radost jsem měla, když jsem od dcery soukromého cukráře dostala kostice, které zdědila. Jsou to nástroje na tvarování marcipánu a jsou ze slonoviny. Ale s nimi příliš nepracuji, protože jsou křehké, tak si je takzvaně opečovávám. Některé pomůcky mi vyrobil manžel. Například točnu na zdobení dortů s aretací. Používala jsem ji asi tři nebo čtyři roky než jsem v jedné soutěži vyhrála profesionální. 
Je každý váš dort originál nebo se některé motivy opakují?
Nedělám stejné dorty. Někdy mám objednávku na stejné téma, ale snažím se ho ztvárňovat pokaždé jinak. Jsou mezi nimi i kuriozity. Například jsem pekla skálu, po které lezou horolezci nebo nedávno motorovou pilu zaříznutou do špalku. Bratrovi jsem pekla řeznický špalek s nářadím a masem... Zvláštní příležitostí je pro mě vždy pečení svatebních dortů. Mám příležitost uplatnit nové a projevit svoji kreativitu. Nerada kopíruji nějakou předlohu, protože v tomto případě jde už o „pouhé“ řemeslo. 
Své umění si ale nenecháváte pro sebe...
Měla jsem pocit, že pečení se dál nevyvíjí, i když stále přibývají různé techniky a rozšiřují se možnosti. Na to, abych se o svoje poznatky podělila, mně navnadil jeden obchodník s cukrářskými pomůckami. Vypsal výběrové řízení na kurzy zdobení, které jsem vyhrála. Po asi třech uskutečněných jsem se rozhodla, že to zkusím na vlastní pěst a vyřídila si živnostenský list na lektorské činnosti. Od nového roku dělám vlastní kurzy. Původní představa byla, že jich bude maximálně pět do roka, ale dostala jsem se přes číslo dvacet. Jedná se o šestihodinové jednodenní kurzy. Jsou tří typů, učím krémové techniky, potahované a modelované věci a malování na dorty. Na mých internetových stránkách se na ně mohou případní zájemci přihlásit. 

Galerie k článku

Vytvořil Český server s.r.o.

© 2006 BBN s.r.o., ISSN 1802-3509