Seriál: Amerika křížem krážem – jak to všechno začalo

Člověk si má plnit sny. Jedním z mých bylo vidět Sochu Svobody. To se mně splnilo v roce 2009 během týdenního pobytu v New Yorku. Oproti očekávání ale splnění tohoto snu nepřineslo uspokojení, ale přineslo další sny.

Amerika má pro mě nějaké kouzlo a najednou jsem chtěl vidět Grand Canyon, Las Vegas, San Francisco, Kennedyho vesmírné středisko na Floridě, Niagarské vodopády, Washington a samozřejmě znovu se vrátit do New Yorku.

Vhodným cílem pro splnění těchto snů se stalo kulaté životní jubileum v roce 2014, cestu jsem ale začal plánovat již v létě 2012. Původně jsem si chtěl cestu sestavit a zrealizovat sám, ale nakonec jsem vsadil na cestovní kancelář specializovanou na Ameriku. Když jsem jim popsal svou představu, nabídli mně katalogový zájezd s názvem „Křížem krážem Spojenými Státy“. To bylo přesně ono, co jsem si představoval! A tak na Vánoce 2012 bylo rozhodnuto.

A co že mně to tak okouzlilo? Dříve, než vám začnu popisovat detailně svou cestu, alespoň popis hlavních bodů cesty, jako ochutnávku toho, na co se můžete těšit. Začátek v New Yorku, pak Niagárské vodopády a Washington. Z Východu přelet na Floridu – Orlando a Miami. Opět přelet na Západní pobřeží USA do Los Angeles a zde velký okruh – Grand Canyon, Lake Powell, Las Vegas, Death Valley, národní parky Zion a Yosemite, Carson City, Sacramento a na závěr San Francisco. Ke standardní nabídce jsem si ještě připlatil lety nad Grand Canyonem, nad přehradou Lake Powell a nad San Franciscem. Termín 6. – 25. 5. 2014.

Poté, co se rozhodnete, kam pojedete, musíte si také zařídit všechny potřebné formality. V případě USA si musíte vyřídit povolení ke vstupu do země. Máte dvě možnosti:  Vyřídit si klasické vízum nebo jste-li majiteli biometrického pasu, stačí vám vyřídit si na internetu „Povolení ke vstupu do USA – ESTA“. Zajímavé je, že v roce 2009 bylo toto povolení ještě bezplatné, od jara 2010 se za něj ale platí 14 USD jako příspěvek na podporu cestovního ruchu v USA. Vzhledem k tomu, kolik lidí na světě denně žádá o vstup do Ameriky, je jistě tento příspěvek hodně významným příjmem do amerického státního rozpočtu. Pro některé by mohlo být překážkou, že se poplatek platí přímo v průběhu vyřizování žádosti pomocí platební karty. Pokud neproběhne on-line platba, nedostanete se v žádosti dále.

Během vyplňování žádosti musíte pravdivě odpovědět na dotazy typu „Máte přenosnou, nakažlivou chorobu; tělesnou nebo mentální poruchu; nebo užíváte nelegální drogy či jste na nich závislý?“, „Byl jste někdy zatčen nebo usvědčen z trestného činu nebo zločinu porušení morálních zásad … nebo se snažíte o vstup za účelem provozování kriminálních a nemorálních činností?“, „Byl jste někdy nebo jste nyní zapojen do špionážní činnosti nebo sabotáže …“, „Odmítl jste někdy vydat dítě, zadržoval jste je nebo odňal od občana U.S.A….“. V odpovědích se nemusíte rozepisovat, požaduje se odpověď „ANO“ nebo „NE“. Po vyplnění a zaplacení čekáte na rozhodnutí – na to má protistrana až 72 hodin, ale v praxi přichází odpověď okamžitě, kladná samozřejmě v případě, pokud jste na všechny otázky odpověděli NE.

Je potřeba zdůraznit, že ať máte vízum nebo povolení ESTA, neznamená to, že se do USA dostanete. To hlavní rozhodnutí totiž závisí na imigračním úředníkovi, který vás prověřuje při prvním vašem vstupu na území USA. Po cestě do USA (v letadle nebo na lodi) musíte vyplnit ještě jeden „dotazník“, kde mimo jiné uvádíte identifikační údaje pasu, ale hlavně adresu prvního ubytování v USA. S tímto vyplněným formulářem předcházíte hned po příletu na letišti před imigračního úředníka.

Osobně jsem si ověřil, že čekací doba závisí na tom, kolik letadel přistává současně. V roce 2009 jsem zažil dvouhodinové čekání a velice nepříjemného úředníka. Letos jsme čekali asi jen 15 minut a s velice sympatickou černoškou jsme konverzovali v lehkém a přátelském tónu. Během rozhovoru jsem otiskl všechny prsty a palce na obou rukách a ještě jednou jsem byl vyfotografován. Pokud vás imigrační úředník posoudí jako „nezávadného“, jste vpuštěni na území USA a můžete si jít hledat kufry.

Pokud ne, je toto rozhodnutí imigračního úředníka nevratné. I kdybyste si oprávněně stěžovali u jeho nadřízeného, kongresu nebo prezidenta, nikdo tohoto úředníka „neshodí“, jeho rozhodnutí nechá v platnosti a vy se vracíte domů. Takovou mají vážnost.